Jarní výšlap na Kounovské řady a hradiště Rovina
Sobotní ráno jsme vyhlíželi trochu s obavami, protože den před tím celý den hustě pršelo. A i když brzy ráno se sluníčko ukázalo, potěšilo nás znovu až na konci vycházky.
Vycházeli jsme tentokrát od Kounovského muzea (Dům U Tří lip). Na místě jsme byli mile překvapeni. Sešlo se 23 turistů a příznivců, nejen z Krupé.
Tradiční cestou přes železniční mostek jsme přišli až pod kapli sv. Vojtěcha.
Kaple sv. Vojtěcha je významným poutním místem na pomezí Rakovnicka, Žatecka a Lounska. Podle pověsti stojí v místech, kde v roce 992 biskup Vojtěch vyprosil svou modlitbou pro zdejší kraj sužovaný ničivým suchem životodárný déšť. Mívala i sanktusník se zvonkem a stávala tu jakási poustevna. Konaly se sem slavné poutě. To ale po komunistickém puči vzalo za své a kaple pak už jen chátrala. Snahy o regeneraci kaple a obnovení poutí se objevují kolem roku 2000.
Pod kaplí se vydáváme doprava a stezkou po vrstevnici kopce míříme k prvnímu z největších kamenů Pegasovi. Pojmenován byl podle kresby, která má připomínat toto souhvězdí. (Pamatuji se, když jsem tu byla v dětství, že jsme se k Pegasovi prodírali nízkým smrkovým porostem). Z lesa vycházíme na hlavní cestu s informační tabulí.
Co jest faktum (aneb, co se pravdě podobá). Kounovské řady se nacházejí v katastru Domoušic. Pro okolní svět v roce 1933 je objevil kounovský učitel Antonín Patejdl. Informoval o tom archeologa Jiřího Neústupného, ale v odborných kruzích ten objev žádnou senzaci nevyvolal. Průzkumy, které zde proběhly, byly velmi omezené a dále nebyly interpretovány. Pylové analýzy naznačují, že zde primárně bylo bezlesí. Řad je celkem čtrnáct a probíhají zhruba severojižním směrem. Celkem bylo zaznamenáno 2240 kamenů na ploše cca 11 ha. Kameny z pole byly v minulosti odstraněny, něco kamenů je napadáno pod svahem na obou koncích řad. Materiál, kterým jsou kameny tvořeny je často označován jako křemenec, správně silkreta. Jedná se o druhotně prokřemenělý třetihorní písek či štěrk, tedy o materiál místní.
A kde jest prostor pro záhadology. Řady jsou celkem jistě výsledkem činnosti lidí, tohle by příroda nedokázala. Kdo, kdy a proč je vytvořil, to zatím zůstává bez seriózní odpovědi, a tak vzniká prostor pro fantazii, nejrůznější teorie a dohady...
Po krátkém výkladu o Kounovských řadách míříme ke druhému největšímu kameni, kterému se pro jeho velikost říká Gibon (Váží 6 tun a má výřez ve tvaru široce rozevřeného písmene V). Od Gibona pokračujeme ke hradišti na Rovinách. Bohužel v dnešní době jsou z hradiště patrné už jen valy.
Hradiště se nachází na ostrožně vybíhající severovýchodním směrem k Pnětlukám. V podstatě je to, dvěma rovnoběžnými valy přehrazená ostrožna o ploše cca 7 Ha. Patrně tu bylo nějaké osídlení už v eneolitu (zlomek kamenné sekery). Je datováno do pozdní doby halštatské (cca 6. stol. př. n. l.). V ploše hradiště proběhl archeologický průzkum, který však neprokázal žádné sídlení objekty, pohřebiště či jiné nálezy. Dataci umožňují pouze zlomky keramiky nalezené ve valech. K hradišti bývá přiřazován také bronzový nůž, místo jeho nálezu je ale nejisté. Všeobecně se proto soudí, že šlo o hradiště kultovní. Hradiště požívá památkové ochrany.
Cestou z Rovin přes Písečný vrch se zastavujeme u Jílového dolu. Těžil se zde okolo poloviny minulého století v podzemních štolách jíl pro keramickou výrobu. Takzvané kounovské jíly se používaly pro výrobu dlaždic, obkladaček, sanitární keramiky nebo šamotu. Dodnes tu zbyly betonové konstrukce nakládacích ramp, zbytky důlních staveb a cest. Někde už jen odvaly hlušiny a poklesy terénu. Na severním svahu Písečného vrchu těžily někdy od roku 1930 Rakovnické a poštorenské keramické závody, na jižním pak Westböhische Tonwerke Eberle Eger.
Vracíme se polní cestou s nádhernými výhledy na Kounov a přilehlé vesnice zpět k železničnímu mostku, kde pořizujeme společnou fotografii a míříme zpět k muzeu. Původní záměr navštívit také expozici Kounovských řad v muzeu bohužel nevyšel, protože muzeum bylo zavřené.
Děkujeme všem zúčastněným a těšíme se na další výšlapy.
HP z materiálů V. Somola