Tentokrát nás příroda s prosbami na pěkné počasí nevyslyšela a rozhodla se, důkladně nás osprchovat. I přes ranní lehký deštík se na rakovnickém nádraží sešlo 14 turistů. Vybaveni pláštěnkami, deštníky a nepromokavými svršky jsme vystoupili na vlakové stanici v Kosobodech. Začátek cesty lesem nám připravil překážkovou dráhu ze stromů poražených přes cestu. Musím pochválit naše muže, že se ukázali býti galantními a pomáhali s překonáváním obtížného terénu. ❤

Přicházíme do vsi, kde se na chvilku schováváme v pergole na návsi, zbudované nejspíš pro setkávání místních (vedle je i prostor pro děti). Nejen, že nám nabídla dešťový azyl, ale posezení bylo vybaveno i polštářky (děkujeme místním). Poseděli jsme, posvačili a samozřejmě, že jsme po sobě uklidili. Déšť neustává, a tak po malém odpočinku, vyrážíme směr Soseň. 

V Sosni nás vítá sv. Florian.  Podle Wikipedie se jednalo o dar manželů Schröderových ze sousedního statku. Snažili jsme se vyluštit nápis na podstavci, ale nepodařilo se. 

Jesenická příroda má tu výhodu, že je nádherná za každého počasí. Les nás chrání před vydatným deštěm, naplno jsme to schytali až v lomu.

Boží kámen
Registrovaný významný krajinný prvek (od roku 1999). Žulový balvan cca 700 m jižně obce Soseň. Kámen má nahoře plošinu, v níž je údajně deset prohlubenin. Podle pověsti se jmenuje Boží kámen. Když šel Kristus se svými apoštoly světem, odpočinuli si na tomto kameni a po jejich prdýlkách zůstaly v kameni obtisknuté prohlubeniny. Proč deset, když apoštolů bylo dvanáct, to pověst neřeší.

Kámen byl v osmdesátkách převezen z iniciativy Karla Rejzka na koupaliště do Senomat. Nedlouho před jeho smrtí, takže zlí jazykové tvrdili, že jej stihl boží trest za odvezení Božího kamene. RŽP OÚ Rakovník se s tím převozem nesrovnával, a tak kámen nechal vrátit zpátky.

Od Božího kamene pokračujeme k Lomu Soseň, kde, jak už bylo napsáno, schytáváme pořádnou nálož mokrého nadělení. Provázky deště dopadající na hladinu zatopené jámy mají své kouzlo a tak nám déšť tolik nevadí. Ostatně všichni jsme dobře vybaveni. Původně se tu těžila žula. Lom Soseň byl v roce 1997 vyhlášen přírodní památkou.

Máme za sebou přibližně více než polovinu cesty. Pokračujeme lesem, směrem na Jesenice na začátek Jírovcové aleje u Jesenic.

Délka aleje je 2,5 km. Byla vyhlášena jako památné stromořadí v roce 1990. Tehdy tu bylo 477 stromů, dnes jich je míň asi 400. Nové jsou dosazovány.

Pod nohama nám šustí podzimní listí a občas křupne zelený ježek kaštanu, aby se z něj vykulil hnědý lesklý plod. S krátkým výkladem se zastavujeme u kapličky Panny Marie Altöttingenské.

Socha panny Marie s Ježíškem v bavorském poutním místě Altöttingen v Kapli milosti. Jde o významné mariánské poutní místo v Německu. Kult Marie Altöttingenské se začal šířit koncem 15. století v souvislosti s prvními zázraky (matka přinesla k nohám sochy utopeného syna, který ožil, další uzdravený byl přejet vozem…). Kult Panny Marie Altöttinské se po třicetileté válce výrazně rozšířil i do českých zemí, především s příchodem německých katolických osídlenců. Na našem území vznikla řada kopií této kaple nebo jí zasvěcených sakrálních staveb, např. kaple v Břevnově z let 1653-1657, kaplička v Novém Městě u Jáchymova z 18. století, či výklenková kaplička zdejší postavená Černíny z Chudenic. Jediná zámecká kaple zasvěcená této Panně Marii je v Nové Včelnici (dříve Nový Etynk).

Další zastavení je na Pláveči, kde si prohlížíme kapli. (Kaple u Plavče na parcele st. 31 je v MonumNetu uvedena pod názvem lovecký pavilón Plaveč jako součást kulturní památky zámeček Svatý Hubert. - zdroj Wikipedia).

Zdejší šestiboká stavba pochází z poloviny 18 století, tedy rovněž akvizice Černínů z Chudenic. Její účel však je poněkud nejasný. Někdy bývá vydávána za kapli, jindy za rozhlednu. Přikláněl bych se k tomu, že podobně jako blízký Svatý Hubert sloužila stavba loveckým účelům.

Máme v nohách už cca 11 km a protože se ochladilo a fouká dosti nepříjemný vítr, pospícháme do tepla pivovárku Kokeš v Drahouši. Je tu teploučko a příjemně. Tady naše cesta končí. Už nás čeká jen dvoukilometrové seběhnutí na nádraží v Jesenici a návrat domů. 

🥾

🏆 Klobouk dolů všem, kteří jste se i přes nepříjemné počasí k nám na výpravu přidali a statečně ušli o něco víc, než avizovaných 11 km. Děkujeme a těšíme se na další výšlap s přípitkem v lednu.

HP s pomocí poznámek V. Somola