Ráno mě probudily drobounké kapky, které ťukaly do střešního okna v podkroví. Vstávala jsem s přáním, ať se trochu vyčasí, abychom nemuseli vyšlapávat v dešti. Naštěstí se počasí umoudřilo a odpolední sluníčko nás i pěkně zahřálo.

Ranní obloha nevypadala moc přívětivě a také na začátku vycházky trochu sprchlo. Téma bylo natolik zajímavé, že přilákalo cca 35 turistů, příznivců a pamětníků.

Předpověď počasí týden před výšlapem nebyla moc příznivá. Hrozily lijáky a členové organizačního výboru si v panice volali navzájem: "Co uděláme, když bude pršet? Přesuneme to? A na kdy?..."

Den před výšlapem lilo jako z konve celý den, což některé turisty odradilo. Naštěstí v sobotu ráno se vyčasilo a po desáté hodině vysvitlo i sluníčko. Trochu jsme se báli, jak budou vypadat cesty, po kterých půjdeme, ale tentokrát se žádné zvláštní "bahnění" nekonalo.

Druhá část našeho putování za místními názvy v Krupé se nesla v komorní duchu. Sešlo se nás celkem sedm turistů a byť se nebe na nás trochu mračilo, nezmokli jsme.

Okrotice, Střevíčník, Hlízovec, Vstavač, Vemeníček... V Čechách roste kolem šedesáti druhů orchidejí. Bohužel mnoho je jich už na pokraji vyhynutí. Také proto jsme naši výpravu uskutečnili jen v malém počtu (devíti turistů).

Když jsme plánovali vycházku po katastru naší obce, věděli jsme, že se dozvíme spoustu informací. Co jsme však nepředpokládali bylo, že těch míst a informací bude tolik, že se nám nepodaří vycházku dokončit celou. A tak se můžete těšit na její stejně zajímavou druhou část (datum příští vycházky se dozvíte na našem webu, nebo na Krupské návsi na...

Vzhledem k tomu, jaké bylo počasí ještě týden před výšlapem, trochu jsme se obávali, abychom nezmokli. Každopádně v sobotu ráno bylo nádherně. Sluníčko svítilo a příjemných sedm stupňů nad nulou slibovalo, stejně jako vloni, trochu toho bahnění.

Říjnový výšlap za Lánskou koněspřežkou byl trochu náročný na přesun. Vyjížděli jsme ze Šustny autobusem na Slovanku a odsud na zastávku Lány-Píně. Trasu naplánoval náš průvodce od přepřahací stanice Píně na konečnou k bývalé brejlské pile. Kolem náhonu k pile, zbytků oborních zdí, rudských mlýnů. Pihýrovou horou přes Podhůrku až na Růžek.

Téma letního výšlapu slibovalo pochutnání nejen pro fanoušky historických parních vlaků. Tratí č. 125 Krupá-Kolešovice, která měřila původně necelých 13 kilometrů s mezistanicemi Kněževes a Chrášťany, jsme dojeli až do její koncové stanice Kolešovice. *(Historicky první parní vlak na této trati byl slavnostně vypraven 15. září 1883 v 8:45 hodin z...